PET láhev, plastový fenomén, je považována za jeden ze symbolů naší konzumní společnosti. V posledních letech se dostává na pulty nejen v rámci prodeje nealkoholických nápojů, ale dokonce i našeho milovaného piva. Pojďme se tedy společně podívat, kdy začal příběh „petky" a co se děje poté, co ji vyhodíme do tříděného odpadu.
PET alias polyethylentereftalát byl patentován v roce 1941, zatímco PET láhev až o 30 let později v roce 1973 americkým inženýrem Nathanielem Wyathem. K tomuto patentu dospěl po sedmi letech pokusů, když v roce 1967 začal zjišťovat, zda v sobě plastová láhev dokáže uchovat obyčejnou sodovku. Tehdejší plastová láhev od mycího prostředku však nedokázala odolat tlaku vytvářeném unikajícím oxidem uhličitým. Po prvotních testech s polypropylenem se Wyath nadobro usadil s polyethylentereftalátem. Ten byl totiž dostatečně pevný a měl dobré chemické vlastnosti pro dané využití. Vzhledem ke svým nízkým výrobním nákladům, lehkosti materiálu a odolnosti proti nárazům v dnešní době PET láhev skoro úplně zastoupila dříve hojně používané skleněné láhve. Těm zůstávají věrní primárně výrobci piva a vína.
Jako většina ostatních plastů se i PET vyrábí z produktů ropy, a to z ethandiolu (ethy- lenglykolu) společně s dimethyl-tereftalátem nebo kyselinou tereftalovou. Výchozí látky pro jejich syntézu produkuje také Unipetrol. Při tvarování samotné PET láhve se nejprve pomocí formy vytvoří její zárodek, který má dokončenou jen část u víčka s vrutem. Samotná lahvová část může být v dané chvíli v průměru dokonce menší než vrchní část, ale je samozřejmě dost silná. Vypadá asi jako malinká zkumavka. Ta se následně v další formě při vysoké teplotě nafukuje do výsledné velikosti. Jsou však i stroje, které zvládají vše v jednom kroku.
Produkce a spotřeba PET lahví je tak velká, že každý rok dochází k recyklaci přibližně 750 milionů tun polyethylentereftalátu. Ten je následně znovu používán ve výrobě. Možná trochu překvapivě z větší části nedochází k opětovné výrobě PET lahví, ale především k výrobě textilních vláken. Z PET vlákna vzniká například v současnosti velmi oblíbené funkční prádlo.
Prázdná PET láhev se však může využívat i bez nutnosti recyklace. Pomineme-li domácí aplikace všeho druhu, tak patrně nejznámější a velmi důležité je používaní PET lahví k dezinfekci vody v rozvojových zemích. Láhve se naplní vodou a nechávají se na slunci, kde odvede svou práci krátkovlnné ultrafialové záření. PET láhev se k tomuto účelu skvěle hodí, protože jiné materiály přicházející v úvahu (včetně skla) sice propouští viditelné světlo, ale jsou nepropustné pro UV záření.