Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
  • Chemie výroby tekutého chleba
     
    Hned na začátku si nemůžeme odpustit důležité upozornění – všeho s mírou! Nebudeme vám teď vyhrožovat, že z vás zlatavý mok udělá bezdomovce nebo že kvůli němu umřete, protože ruku na srdce, takhle to v životě nechodí. Kluci, vás by mohlo odradit spíš zvýšené riziko impotence a rostoucí pupek, děvčata, vy si zase pamatujte, že po všem, co obsahuje tolik cukrů, se hodně tloustne. Kdo moc pije, zoškliví a zasmrádne. Pojďme se ale podívat, jak probíhá chemicky velmi zajímavý proces výroby pití z jídla :)
     
    Chemie tekutého chleba-blog.png
    Věděli jste, že už ve starověku uměli lidé vařit pivo a vyrábět víno? První zmínky o výrobě piva jsou ze starověkého Egypta. Od té doby jsme však urazili velký kus cesty při zkoumání té nejlepší kombinace chemických postupů a vaření. Jak to tedy je s „nápoji pro dospělé“ po chemické stránce? V obou případech se vyrábějí fermentací neboli kvašením. Musí dojít k chemické reakci, při níž se organické látky (nejčastěji sacharidy) mění působením mikroorganismů na látky energeticky chudší.
    Pivo
    K výrobě onoho zlatavého moku, na který Češi nedají dopustit, je potřeba ječmen nebo pšenice, chmel, voda a kvasnice. Z obilí se získává cukr potřebný pro fermentaci. Několik dní se máčí ve vodě a poté se nechá naklíčit. Tento proces se nazývá sladování. Ihned po něm se obilí vysuší, dále šrotuje (drtí) a míchá s horkou vodou (vystírání). Další proces se nazývá rmutování – škrob obsažený v zrnech se štěpí na zkvasitelné cukry.
    V této fázi se pivo začíná v pravém slova smyslu vařit, a to s využitím pánví. Nenechte se zmást, tyhle by se k vám do kuchyně nevešly. Jedná se o velké, takzvané mladinové pánve, do nichž se přečerpává vzniklá sladká tekutina nazývaná sladina. Ta se vaří s chmelem, jenž hořkne, čímž dodá budoucímu pivu jeho typickou chuť, a zároveň působí jako konzervační prostředek. Vzniklé tekutině se říká mladina. Ta se musí zchladit a přečerpat do nádob, ve kterých bude probíhat po přidání kvasnic samotné kvašení. Při fermentaci se pak zkvasitelné cukry mění na alkohol a oxid uhličitý (CO2) v plynném skupenství. Nakonec je CO2 zkapalněn a využívá se jako tlačné médium při manipulaci s pivem. Kvasnice se snížením teploty „uspí“, aby nerozložily příliš mnoho cukru a přestaly plnit nápoj plynem. Odčerpají se a pivo se pak stáčí do sudů.
    Víno
    S vínem je to o něco jednodušší. Vyrábí se z hroznů, které už obsahují všechny potřebné přísady. Kromě vody a cukru mají dokonce i vlastní kvasnice. Nevěříte? Všimli jste si někdy toho jemného filmu na slupce jednotlivých kuliček vína? To jsou kvasnice, tedy malinké mikroorganismy, které obsahují enzymy (bílkoviny, jež způsobují přeměnu látek). Během kvašení se cukr z hroznů mění na alkohol, podobně jako u piva.

Tvůj komentář

Vyplň všechna políčka Děkujeme za váš komentář Přidej
Lab Blog

Archiv záznamů

Nejnovější záznamy

ZÍSKÁNÍ
NOVÉHO HESLA

Błędny adres e-mail Na tuto e-mailovou adresu bude odeslán odkaz s novým heslem pro vstup do systému. Odkaz odeslán na uvedený e-mail.